Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 77 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Typical Traffic Accidents of Hazardous Frivers Focusing on the Elderly
Krchová, Zuzana ; Semela, Marek (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
This diploma thesis focuses on the issue of seniors in transportation and examines the typical causes of traffic accidents caused by the participation of persons of this age category. The theoretical part of the thesis explains the demographic development of the society with regard to the population’s mobility and describes the personality of the person in the transport environment from the traffic psychology point of view focusing on seniors. The empirical part of the thesis focuses on the analysis of traffic accidents with the participation of seniors, defining the causes. It sets out the practical tools that can be used to objectively assess the driver's ability to drive in terms of driver's age and the possibility of reducing the number of traffic accidents caused by the elderly.
Metoda ACFS a její využití v různých kulturách
Šetková, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Rázgová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá metodou s názvem Dynamické testování kognitivních funkcí u dětí (ACFS) a možnostmi jejího využití v Česku a dalších kulturách. Teoretická část nejdříve krátce představí principy dynamického vyšetření, a pak se zaměřuje na metodu ACFS, průběh vyšetření a subškály, na kterých je dítě hodnoceno. Dále rozebírá možnosti využití ACFS jak pro diagnostické, tak pro výzkumné účely. V neposlední řadě pak poskytne náhled do několika výzkumů z různých kulturních prostředí provedených za pomoci ACFS. Součástí práce je i návrh výzkumu, který má za cíl ověřit validitu ACFS jako nástroje pro diagnostiku školní zralosti.
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
Test hodin: normativní studie na české populaci ve stáří
Mazancová, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou normativních studií a jejím cílem je poskytnout normy testu hodin získané na rozsáhlém souboru kognitivně zdravých českých seniorů (N = 501; ve věku 60 až 99 let). Test hodin je běžně užívaným nástrojem pro screening kognitivních funkcí. V diplomové práci jsme pracovali s verzí testu: kresba hodin s předkresleným kruhem zadání času 13.45 při hodnocení ve třech různých skórovacích systémech (Babins, Slater, Whitehead, & Chertkow, 2008; Cohen, Ricci, Kibby, & Edmonds, 2000; Shulman, Pushkar Gold, Cohen, & Zucchero, 1993). Zjistili jsme významný vliv věku a vzdělání, ale nevýznamný vliv pohlaví na výkon v testu hodin ve stáří. Normativní data byla proto sestavena s ohledem na dvě demografické proměnné; tabulky prezentují průměrné výkony, směrodatné odchylky a T-skóry v definovaných subskupinách. Dle výsledků výkon v testu hodin kognitivně zdravých seniorů je negativně ovlivněn věkem za současného přímo úměrného vlivu vzdělání. Navíc je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje variabilita výkonu v testu. Naše data mohou sloužit pro efektivnější a standardní interpretaci výkonu v testu hodin ve stáří, a to nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Pro vybrané skórovací systémy jsme dále potvrdili dobrou inter-rater reliabilitu mezi třemi hodnotiteli. A v...
Factors of cognitive superaging - a systematic review
Thompsonová, Eliška ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Faktory životního stylu a úspěšné stárnutí: Systematická rešerše fenoménu SuperAgeingu Teoretická východiska: S narůstajícím věkem světové populace narůstá i zájem o porozumění stárnutí osob v souvislosti s jejich způsobem života. Věk je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů onemocnění. Odhalit a porozumět, jak překonat a předcházet jejich vzniku, by měl být cíl pro nás jako pro odborníky zabývající se zdravím a zdravým životním stylem. Právě zdravý životní styl je zjevným preventivním opatřením proti vzniku a nástupu onemocnění související s věkem. Cíle: Cílem systematické rešerše bylo shrnout faktory životního stylu, které podle dostupné literatury přispívají k úspěšnému stárnutí u SuperAgerů. Metody: Celkem šest literárních databází bylo systematicky prozkoumáno pomocí klíčových slov, která byla vybrána pro efektivní zodpovězení výzkumné otázky. 654 studií bylo identifikováno v základním vyhledávání a 10 studií pomocí ručního hledání. Po vyřazení duplikátů následovalo vyřazení dalších 590 studií. Finální počet vybraných studií byl 20, které se podrobily hodnocení kvality pomocí baterie Newcastle Ottawa Scale. Výsledky: Celkově bylo vybráno 20 studií. V těchto studiích byla pohybová aktivita identifikována jako nejpravděpodobnější faktor životního stylu, který se zdá pozitivně...
Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN
Filipčíková, Šárka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Filipčíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Název diplomové práce: Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN Abstrakt diplomové práce: Kognitivní funkce jsou nezbytnou součástí v běžném životě každého jedince. Denní stacionáře zaměřené na kognitivní rehabilitaci nejsou doposud v České republice velmi známé a rozšířené. Diplomová práce se zaměřuje na rehabilitační programy pro osoby se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem je poskytnout přehled terapeutických programů, které se zaměřují na kognitivní rehabilitaci. Teoretická část práce se také zabývá problematikou související s rehabilitací kognitivních funkcí. Cílem praktické části je ověřit vliv intenzivní 4týdenní terapie na paměť v kognitivním programu Denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice u pacientů po získaném poškození mozku. Vedlejším cílem je aktualizace protokolu výše zmíněného programu a ověření jeho proveditelnosti ergoterapeuty. Data do analýzy programu byla získána ze vstupních a výstupních vyšetření provedených ergoterapeuty zapojených do programu. Výzkumný soubor se skládal z 26 účastníků programu. Typ práce byl kvantitativní a data byla...
Vliv aktivity - inaktivity na kognitivní funkce člověka
Mandlík, Kryštof ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
V rámci této diplomové práce jsme se zabývali vlivem pohybu na kognici člověka. Vycházíme z již prokázaného vlivu pohybu na ascendentní retikulární aktivační systém, který s exekutivní funkcí mozku úzce souvisí. Měření probíhalo ve dvou odlišných věkových skupinách. Jako kontrolní byla použita skupina studentů v klidu. Fyzická aktivita probíhala formou svižné chůze. Samotné měření kognitivních funkcí bylo založeno na přímém měření paměti typu recall test a na fonologickém testu verbální fluence. Standardizované dotazníky typu Montrealského kognitivního testu či MMSE jsou pro naše měření nevhodné, protože jsou určeny k testování kognitivních poruch a nejsou uzpůsobeny pro testování zdravého člověka. Cílem práce bylo přinést další poznatky o dané problematice a zamyslet se nad jejím uplatněním. Nepodařilo se nám ověřit statisticky významný pozitivní vliv fyzické aktivity na kognici člověka.
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří
Matušková, Veronika ; Vyhnálek, Martin (vedoucí práce) ; Kopeček, Miloslav (oponent) ; Mitterová, Kristína (oponent)
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří Abstrakt Časná diagnostika Alzheimerovy nemoci (AN) je v současnosti zaměřená na stádia předcházející syndrom demence, tedy na stádium preklinické, a stádium mírné kognitivní poruchy (MCI). Průkaz AN pomocí specifických biomarkerů přítomnosti beta amyloidu a tau proteinu je však v klinické praxi omezeně dostupný a mnohdy nákladný či invazivní. Zjišťování časných klinických známek AN má tedy nadále své nezastupitelné místo. Cílem této disertační práce je přispět k časné diagnostice AN zkoumáním specifických kognitivních markerů a neuropsychiatrických symptomů (NPS), kterým se dosud nevěnovala dostatečná výzkumná i klinická pozornost. První studie představuje kritéria pro tzv. mírnou behaviorální poruchu (MBI), syndrom analogický mírné kognitivní poruše (MCI) popisující nově vzniklé a přetrvávající NPS ve starším věku, a mapuje příznaky MBI napříč kognitivním spektrem prostřednictvím dotazníku mírné behaviorální poruchy (MBI-C), přeloženého a adaptovaného v rámci studie. Druhá studie ukazuje, že závažnost příznaků dle MBI-C, zejména poruch kontroly impulzů a motivace u nedementních starších osob, souvisí s nižším objemem či tloušťkou struktur v mediálním temporálním laloku (tj....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 77 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.